Americký vzdělávací systém

Vzdělávací systém v USA je zcela v kompetenci jednotlivých států, proto se vzdělávací systémy většinou (i když třeba minimálně) liší stát od státu. Školy nemají k dispozici ani jednotné studijní osnovy. Stát se snaží malinko ovlivnit úroveň výuky prostřednictvím vypisování různých grantových programů na podporu škol, a na takto dotovaných školách se pak musí řídit jakýmisi pravidly výuky.

Ve Spojených státech je velké množství škol soukromých a to už od nejnižší úrovně vzdělávání. Na takovýchto privátních školách, často církevních, bývá obecně vyšší úroveň výuky. Vyšší kvalita poskytovaných služeb se pak odráží, samozřejmě, i v ceně. Rozmezí je od 10 000 do 35 000 $, státní školství je proti tomu bezplatné!

Povinná školní docházka trvá 11 až 13 let (opět se liší stát od státu). Oproti českému systému je navíc americké základní školství rozděleno ne do dvou,ale hned tří stupňů.

1) elementary school (základní) - od kindergarten (taková školní přípravka) až po pátý, někde šestý, ročník. V některých státech neexistuje následující, prostřední stupeň a tak je elementary school až do ročníku osmého.

2) middle school/junior high school - od šesté, v případě junior high school od sedmé třídy do osmičky

3) high/secondary school - od deváté do dvanácté třídy (tenhle stupeň se už částečně kryje s naší střední školou)

Na high schools si žák vybírá obtížnost předmětů, na jakou stačí jeho schopnosti a má stanovený minimální počet hodin na jeho absolvování. V 11. roce (junior year) nebo 12. roce (senior year) docházky, podstoupí většina dětí tzv. SAT- zkoušky. Standardizované testy pro celé USA, které slouží později univerzitám jako podklad k přijímacímu řízení.

 

Základním pojmem v oblasti vyššího vzdělávání v USA je college (dále pod pracovním názvem „kolej" - nezaměňovat s ubytovacím zařízením!!!). Obecně se jí rozumí čtyřletá instituce vyššího vzdělávání, která nabízí studijní programy v oborech podle svého zaměření. Školy, zaměřené na tzv. liberal arts (svobodná umění) nabízejí studijní programy např. v literatuře, jazycích, historii, filozofii i přírodních vědách, zatímco obchodně orientované školy nabízejí výuku např. v oborech účetnictví, investice a marketing. Mnoho kolejí jsou nezávislé instituce, které udělují bachelor's degree (ekvivalent bakalářského titulu v ČR) po závěr dokončeného čtyřletého studia. Většinou ovšem nabízejí i studium magisterské či doktorandské. Koleje ale mohou být i součástmi univerzity. Velká univerzita se zpravidla skládá z několika kolejí, nabízejících pestrou škálu studijních programů, zakončených master's degree (ekvivalent magisterského titulu). Dále ji tvoří jedna nebo více tzv. profesionálních škol (lékařská, právnická, obchodní) a jedno či více výzkumných pracovišť (Američané často používají slovo „college" jako zjednodušený výraz jak pro kolej, tak pro univerzitu).

Zhruba 25% kolejí a univerzit je v USA řízeno církevními institucemi. Většinou jsou otevřeny studentům všech vyznání. Dále existuje celá řada soukromých institucí necírkevního charakteru. Neexistuje žádný jednoznačný rozdíl mezi kvalitou studia na veřejných a soukromých vysokých školách. Neznamená to ovšem, že všechny školy jsou na srovnatelné úrovni. Absolventi prestižních institucí jsou i nadále ve výrazně výhodnější pozici při hledání zaměstnání než jejich konkurenti z méně renomovaných škol.

 

Jak je patrné z výše uvedeného, je pestrost a variabilita systémů vyššího vzdělávání ve Spojených státech obrovská. Od toho se odvíjejí také stupně vzdělání, kterých je možné dosáhnout. Dělí se do zhruba následujících kategorií:

  1. associate degree - odpovídá zhruba titulu diplomovaný specialista, udělovanému v ČR na vyšších odborných školách
  2. bachelor's degree - ekvivalent bakalářského titulu v ČR
  3. master's degree - ekvivalent magisterského titulu v ČR
  4. doctorate (PhD) - ekvivalent tzv. velkého doktorátu, dříve CSc.

Studia vedoucí k dosažení associate degree či k titulu bakaláře se nazývají undergraduate studies, zatímco studia magisterská či doktorandská jsou tzv. graduate studies.

Zájemce o studium by měl proto mít předem jasno jakého vzdělání a v jakém oboru chce dosáhnout a podle toho volit optimální řešení při výběru školy. Samozřejmě v úvahu přichází řada dalších kritérií (finanční náročnost studia, možnost získání stipendia, kvalita nabízených studijních programů, prestiž školy,...).

Navíc je zde často běžné, že student získá bakalářský titul na jedné škole a v dalším studiu s cílem získat titul magistra či doktorát pokračuje na škole jiné, přičemž není nijak výjimečné, když si pro takto navazující studia zvolí různé hlavní studijní obory (majors). V současné době nabízejí vysoké školy v USA více než 1000 hlavních studijních oborů.

 

Jednou z forem amerického vyššího vzdělávání jsou i tzv. community college. Ty mívají jak nižší školné tak nižší nároky na přijetí. Studium trvá jak jeden rok - prakticky zaměřené, podobné našim VOŠ, tak dva roky. Po dvouletém, akademičtějším studiu je možné přejí na studium čtyřleté a získat bakalářský titul. Absolvent takovéto community college s bakalářským titulem se může přihlásit na univerzitu, a pokud ho přijmou, dodělat si magisterský program a získat tak titul MA nebo PhD.

Programy pre-graduální jsou ty, při nichž student získá maximálně titul bakalář. Post-graduální studium pak vede právě k získání titulu jako MA, PhD, nebo doktorandskému titulu. Masters Programy vedou tedy k získání jak akademického titulu (MA- master of arts, MS -master of science) tak k titulu profesnímu (Master of Social Work atp.) Doktorské studium je už pro lidi, kteří se rozhodli pokračovat vědeckým a akademickým směrem. Navazují jak na magisterské programy tak, ve své prodloužené verzi, i na bakalářské studium. Studium pak podle toho trvá tři, pět nebo i více let.

Právo, medicína, veterinární medicína, dentální medicína a ošetřovatelství spadá do kategorie professional programs. Tyto programy mají specifický průběh a pro vstup do nich je obvyklým předpokladem absolvování bakalářského studia, zpravidla v jakémkoliv oboru. Čeští studenti, kteří tyto obory začínají studovat hned po střední škole, nikoliv tedy jako Američané až po bakaláři, možnosti studia těchto oborů na úrovni first professional degree nevyužívají, protože tento první stupeň získávají na vysoké škole v České republice. Do USA tak obvykle odjíždí až na studium postgraduálních programů. U práva to bývá nejčastěji Master`s program (nejobvyklejší je Master of Law - LLM), u medicíny to bývají buď postgraduální klinické programy residency vedoucí k první atestaci, nebo teoretické a výzkumné doktorské programy.

 

Zdroj: http://www.mzv.cz/http://fulbright.cz/
 
Poslední aktualizace: Jana Beničáková, březen 2018
 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
31
1
2
3
 
 
 
 
 
 
 
4
5
6
7
8
9
10
 
 
 
 
 
 
 
11
12
13
14
15
16
17
 
 
 
 
 
 
 
18
19
20
21
22
23
24
 
 
 
 
 
 
 
25
26
27
28
29
30
1