Domácí násilí - charakteristika

 

 Zde naleznete informace o domácím násilí, jeho formách a dopadech. Dále se také dočtete, co dělat v případech domácího násilí.

 

Co je domácí násilí

Pojem domácí násilí zahrnuje veškeré formy násilí (fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, vynucená izolace), k nimž dochází mezi blízkými osobami - nejčastěji mezi partnery či bývalými partnery. Domácí násilí se objevuje u lidí všech úrovní vzdělání, sociální situace, tříd, ras, etnických skupin apod.

Charakteristickým rysem tohoto násilí je:

  • Nerovnoměrné postavení mezi agresorem a obětí (nadřazené a podřazené postavení)
  • Dlouhodobé trvání (k odhalení dochází v průměru až po 7 letech)
  • Cyklický průběh (střídají se fáze klidu-příprava na útok-útok, láska-naděje-strach)

Domácí násilí není pácháno v afektu - ač jej partner poté vysvětluje či omlouvá nejrůznějšími důvody, většinou se jedná o promyšlené činy, které mají za cíl získat moc a kontrolu nad partnerkou.

Domácí násilí je každodenně přítomné v celém partnerském nebo rodinném světě. Ovládající chování, zahrnující široké spektrum hrubého chování agresora k oběti, zřídka bývá jednorázovou záležitostí. Spíše se jedná o opakované násilí, které svou povahou a intenzitou naplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů, často se jedná o chronicky páchané přestupky. Domácí násilí zahrnuje i vážné pohrůžky použití podobného násilí.

Domácí násilí je považováno za "genderově podmíněný zločin" a součást násilí na ženách - většina jeho obětí jsou ženy, většina pachatelů muži (viz statistiky). Násilí se v téměř absolutní většině dopouštějí muži na svých současných či bývalých partnerkách, mezi oběťmi domácího násilí ovšem mohou být i děti, staří rodiče apod.

Domácí se často objevuje po narození 1 dítěte.

 

Jeho příčinu nelze hledat v pracovním či osobním stresu násilníka, alkoholismu či užívání drog, ale v nerovnováze moci mezi partnery i v toleranci domácího násilí společností.

 

Formy domácího násilí

Fyzické násilí

např. facky, kopance, škrcení, rány pěstí či jiné fyzické útoky, ohrožování zbraní. Může být namířeno proti vám či vašim dětem (popř. vůči vašemu zvířeti).

Psychické násilí

nadávky, bezdůvodné obviňování, pokořující poznámky či gesta, podceňování vaší osobnosti, ponižování či zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, nečestné ovlivňování dětí, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou.

Sexuální zneužívání

donucení k sexu (násilím nebo výhružkami) i tehdy, nemáte-li o něj zájem, nucení k sexuálním praktikám, které vám vadí.

Sociální izolace

bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané "kontrolní" návštěvy či telefonáty.

Ekonomická kontrola

omezování přístupu k penězům, neposkytnutí peněz na provoz domácnosti, případně i snaha zakázat vám chodit do práce.

 

Domácí násilí a dopad na děti

Pokud vyrůstají v rodině s výskytem domácího (partnerského) násilí děti, ve většině případech dochází k násilí v jejich přítomnosti (80-90%). Dopad na na jejich psychický vývoj je potom značný. Jedná se především o:

  1. Aktuální psychický dopad - u dětí, které jsou v rodinách svědky domácího násilí, lze často pozorovat psychickou labilitu, pomočování, koktavost, plačtivost, poruchy příjmu potravy, sklony k depresivnímu a sebevražednému jednání
  2. Přenášení vzorců chování v jejich dospělém životě - agresoři i oběti domácího násilí ve většině případech vyrůstali v rodině, kde se násilí vyskytovalo jako způsob jednání

Vzhledem k těmto následkům prosazuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pohlížet na děti-svědky domácího násilí jako na děti, které jsou samy oběťmi týrání.

Bohužel v ČR dosud soudy tento pohled příliš nereflektují a v situacích, kdy se jedná o úpravu styku s dětmi v rozvodovém řízení, často hájí spíše zájmy rodiče-agresora. Dosud nebyl vydán rozsudek, který by zakázal styk rodiči-agresorovi s dětmi z důvodu týrání osoby žijící ve společné domácnosti.

 

Co dělat v případech domácího násilí

Stalo se vám, že vás partner:

· udeřil dlaní či pěstí, kopal do vás, strkal či tahal vás
· zranil vás nebo vám zraněním vyhrožoval
· zacházel s vámi jako se svým majetkem nebo jako s nesvéprávnou osobou
· nutil vás k sexu proti vaší vůli
· neustále vás ponižoval, zacházel s vámi tak, že jste se cítila hloupá a bezcenná
· zakázal vám odejít nebo vám ztížil jakékoli možnosti odchodu
· zakázal vám stýkat se s rodinou nebo přáteli či vám zakázal navazovat nové kontakty

Jestliže jste zažila něco podobného, je možné, že se jedná o násilný vztah. Vyhledejte proto pomoc. Pamatujte si, že násilí není jen fyzické, ale často má mnohem nenápadnější podobu - psychický nátlak, vyhrožování, zastrašování apod. Ačkoli psychické násilí nezpůsobuje tak viditelná zranění, může být ve svém důsledku i mnohem horší.

Pokud jste byla napadena, zneužita či týrána:

· V případě napadení zavolejte policii (158). Pamatujte si, že násilí je trestný čin. Před příjezdem policie neodklízejte případné stopy po násilí, s policií se snažte mluvit bez přítomnosti partnera.

· Pokud jste byla napadena, navštivte odborného lékaře a nechejte si vystavit lékařskou zprávu.

· Zavolejte přítelkyni nebo někomu z rodiny, komu věříte. Vyberte si někoho, o kom víte, že násilí netoleruje a že na prvním místě pro něj bude vaše bezpečnost a bezpečnost vašich dětí. Pokud u vybrané osoby nenaleznete podporu, zkuste najít někoho dalšího.

· Zavolejte do specializovaného centra, kde vám mohou poskytnout pomoc, či do azylového domu. Pokuste se najít někoho, kdo vám může poradit a pomoci.

· Pokud se chystáte odejít, promyslete si dopředu "bezpečnostní plán", abyste neohrozila sebe či své děti. Pokud je to možné, neodcházejte bez dětí - mohlo by být těžké je získat zpět.

První krok je obvykle nejtěžší. Ale pokud nic neuděláte, násilí samo od sebe nepřestane, jakkoli vám může partner slibovat, že už se "to" nestane. Nestyďte se proto vyhledat pomoc a vyhledat pomoc.


Bezpečnostní plán

Pokud se chystáte odejít, měla byste si dopředu promyslet "bezpečnostní plán". Při jeho vytváření nezapomeňte na určité věci:

· Promyslete si, co budete dělat v případě nebezpečí. Informujte děti o vašem plánu způsobem, který odpovídá jejich věku.
· Schovejte si nějaké peníze pro případ, že byste musela uprchnout.
· Vymyslete si místo, kam můžete jít a kde budete v bezpečí (sousedka, přítelkyně, rodiče, azylový dům apod.)
· Pokud chcete opustit byt či dům, nezapomeňte především na občanský průkaz, rodný list, kartičku zdravotní pojišťovny, pas, kreditní kartu, klíče od bytu a auta, potřebné léky a základní vybavení pro děti (včetně oblíbené hračky).
· Mějte u sebe telefonní čísla, která se mohou v nouzi hodit, dobře si je však uschovejte.
· Důvěřujte svým instinktům.

 

Co dělat, zažívá-li násilí někdo vám blízký

Dejte jí jasně najevo, že:
· v podobné situace není sama
· jste ji připraveni podpořit
· násilí nikdy není ospravedlnitelné či oprávněné
· její bezpečnost a bezpečnost jejích dětí je na prvním místě
· nezavinila násilí
· za chování svého partnera není odpovědná
· nemůže chování partnera změnit
· omluvy a sliby násilí neukončí
· není sama
· není blázen
· násilí je prostředkem, jak někoho kontrolovat
· žárlivost a "přivlastňování" nejsou znakem pravé lásky, ale prvními příznaky násilí.


Pomozte jí při vytváření "bezpečnostního plánu":

· Mluvte s ní o tom, jak může zajistit bezpečnost sebe a svých dětí.
· Pomozte jí, aby si uvědomila, že jsou před ní různé možnosti, co dělat.
· Poskytněte jí nejrůznější kontakty (na specializovaná centra, právníka), k ničemu ji ovšem nenuťte
· Dejte ji najevo, že jste připraveni jí pomoci, ale zároveň ji podporujte v tom, aby se začala rozhodovat sama za sebe.

Žena, která zažívá či zažila domácí násilí potřebuje vaši pomoc a podporu. Přesto jsou i určité rady, které pro ni nejsou dobré a mohou být i nebezpečné:

· Nehledejte příčiny násilí.
· Nic jí nevyčítejte.
· Neříkejte jí, co má dělat, ať to znamená cokoli: zůstat s partnerem, či jej opustit.
· Neříkejte jí, ať se k partnerovi vrátí a snaží se trochu víc.
· Nepokoušejte se ji "zachránit" tím, že pro ni budete hledat rychlá řešení.
· Nenavrhujte, že si promluvíte s jejím partnerem, aby se věci vyjasnily.
· Neříkejte jí, že by měla zůstat kvůli dětem.

 
Zpracovala: Markéta Žáková , ICM NIDM MŠMT, B.Bělíková únor 2018.
Zdroj: Občanské sdružení Rosa, www.rosa-os.cz, seminář Domácí násilí organizace VIOD.
 

 

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1
2
3
4
5
6
7
 
 
 
 
 
 
 
8
9
10
11
12
13
14
 
 
 
 
 
 
 
15
16
17
18
19
20
21
 
 
 
 
 
 
 
22
23
24
25
26
27
28
 
 
 
 
 
 
 
29
30
31
1
2
3
4