Nemocenské i za první 3 dny: co to změnilo na daních nejen brigádníků?

Zrušením karenční doby získali zaměstnanci hned 2 výhody. Jednak tu zásadní, že mají nárok na náhradu mzdy i v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti, a jednak nepatrné snížení daňové zátěže.

Pokud jste se jako zaměstnanci ocitli od 1. července 2019 v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu, znovu dostáváte peníze i za první tři dny této pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy nebo platu je vám podle pravidel zákoníku práce vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splníte podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.

(Pokud jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro vás pracovními dny. A také za svátky, za které vám jinak přísluší náhrada mzdy nebo se vám plat nebo mzda nekrátí.)

 

Snížení superhrubé mzdy, takže trošičku nižší daň z příjmu

Za první tři dny nemoci vám tedy zaměstnavatelé vyplácejí 60 % průměrného výdělku. Aby tato finanční zátěž byla zaměstnavatelům kompenzována, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za vás, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2 % z vyměřovacího základu.

Superhrubá mzda a změna se týkají jen nemocensky pojištěných zaměstnanců

Podmínkou vaší účasti na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání, ať již na dohodu o pracovní činnosti, nebo v rámci pracovního poměru, za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Přičemž od 1. 1. 2019 činí částka rozhodná pro vaši účast na nemocenském pojištění 3000 Kč.

Jste-li účastni nemocenského pojištění, jste zároveň poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a rovněž na zdravotní a důchodové pojištění.

Záloha na daň při učinění prohlášení k dani

Pro způsob zdanění je rozhodující, zda jste učinili prohlášení k dani, nebo ne, tedy zda jste podepsali, či nepodepsali tzv. růžový papír. Pokud učiníte na příslušný kalendářní rok prohlášení k dani, pak zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Základem pro výpočet vaší měsíční zálohy na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc a zvýšený o pojistné, které platí zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců. Tedy příjem v podobě tzv. superhrubé mzdy. Vypočtenou měsíční zálohu na daň zaměstnavatel, u kterého jste učinili prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani (měsíční základní slevu na poplatníka, popř. slevu na invaliditu a slevu na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud jste neučinili prohlášení, sráží vám zaměstnavatel srážkovou daň. Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Srážková daň z odměny z dohody o pracovní činnosti

Limit pro uplatnění patnáctiprocentní srážkové daně ze mzdy či platu z pracovního poměru nebo odměny z dohody o pracovní činnosti odvisí od výše částky rozhodné pro vaši účast na nemocenském pojištění, která, jak už bylo uvedeno, činí od 1. 1. 2019 3000 Kč.

Pojistný i daňový limit jsou sice co do částky stejně vysoké – 3000 Kč, ale zákon o nemocenském pojištění hovoří o tom, že nemocenské pojištění vzniká od uvedené částky (když jí příjem dosahuje: „činí aspoň“), zatímco zákon o daních z příjmů, že srážkovou daň lze uplatnit do oné částky (když ji příjem nepřesahuje: „příjem nepřesahující“).

  • Do částky 2999 Kč hrubého výdělku včetně tak nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a lze uplatnit srážkovou daň.
  • U částky právě a přesně 3000 Kč hrubého výdělku již vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody), ale ještě lze uplatnit srážkovou daň.
  • U částky od 3001 Kč hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody) a už nelze uplatnit srážkovou daň.
Srážková daň z odměny z dohody o provedení práce

Příjmy zúčtované nebo vyplacené vám zaměstnavatelem jsou samostatným základem daně pro zdanění patnáctiprocentní srážkovou daní, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč. Za předpokladu, že jste u tohoto plátce daně nepodepsali prohlášení k dani. Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud je do částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc včetně, se tedy odvádí srážková daň, jestliže jste neučinili u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. Limit pro možnost uplatnění srážkové daně a neplacení pojistného z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění je tak u dohody o provedení práce zcela stejný, maximem je příjem ve výši 10 000 Kč za měsíc. (Naopak od 10 001 Kč vzniká účast na nemocenském pojištění a nelze použít srážkovou daň, nýbrž se sráží záloha na daň.)

Příklad

Zaměstnanec, který je studentem, měl (např. za květen 2019) odměnu z dohody o provedení práce ve výši 14 000 Kč, přičemž podepsal prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 910 Kč (14 000 × 0,065) a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 630 Kč (14 000 × 0,045).

Superhrubá odměna se pro účely zdanění vypočítá navýšením hrubé odměny o 34 %, činí tedy 18 760 Kč (14 000 × 1,34) zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru na 18 800 Kč.

Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 18 800 Kč, tedy 2820 Kč. Daň se ovšem sníží o slevu na dani ve výši 2405 Kč, takže činí jenom 415 Kč.

Čistou odměnu dostaneme odečtením odvodů od hrubé odměny, tedy 14 000 Kč – 910 Kč – 630 Kč – 415 Kč, činí tak 12 045 Kč.

Nyní (např. za září 2019) se superhrubá odměna vypočítá navýšením hrubé odměny na 133,8 %, činí tedy 1,338 × 14 000 Kč čili („jen“) 18 732 Kč, ale protože je nutno ji zaokrouhlit pro účely výpočtu zálohy na celé stokoruny nahoru čili (znovu) na částku 18 800 Kč, což je stejná částka jako za červen 2019, výsledek – výše zálohy ani čisté měsíční odměny se nezmění.
Jaký je rozdíl?

Jestliže se v daném případě neprojevila změna na výši zálohy, projeví se na celkovém daňovém odvodu, i když pochopitelně jen nepatrně. Měsíčně jde reálně o pouhých 15 % z rozdílu mezi částkou 18 760 Kč a 18 732 Kč čili 0,15 × 28 Kč čili 4,20 Kč. Za 12 měsíců pak zhruba 51 Kč. Lidově řečeno: nic moc, ale pochopitelně, čím vyšší příjem, tím vyšší rozdíl. Na změnu však bylo třeba upozornit, protože ne vždy nyní bude superhrubá odměna či mzda nebo plat po zaokrouhlení představovat stejnou částku jako před popsanou změnou.

 

Podrobnější informace získate na stránkách zde.

 

Vložila J. Bezpalcová, říjen 2019

Zdroj: www.mesec.cz

Foto: www.pxhere.com

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
25
26
27
28
29
30
1
 
 
 
 
 
 
 
2
3
4
5
6
7
8
 
 
 
 
 
 
 
9
10
11
12
13
14
15
 
 
 
 
 
 
 
16
17
18
19
20
21
22
 
 
 
 
 
 
 
23
24
25
26
27
28
29
 
 
 
 
 
 
 
30
31
1
2
3
4
5